Radek Brunner: Česká legenda ultramaratonu

Radek Brunner a jeho neuvěřitelná cesta za hranice lidských možností
Když se v atletických kruzích řekne Radek Brunner, naprosto každému fanouškovi extrémních sportů okamžitě naskočí představa člověka, který dokáže běžet stovky kilometrů bez zastavení, dnem i nocí, za jakéhokoliv počasí. Tento český fenomén a vytrvalostní dříč ukazuje celému světu, že lidské tělo zvládne mnohem víc, než si většina populace dokáže vůbec připustit. Jeho famózní výkony na legendárním závodě Spartathlon z něj udělaly ikonu nejen doma v České republice, ale také ve světové běžecké komunitě. Způsob, jakým přistupuje k bolesti, únavě a absolutnímu fyzickému vyčerpání, fascinuje odborníky, trenéry i běžné rekreační sportovce.
Běhat ultramaratony není pro slabé povahy. Vyžaduje to zcela odlišný mindset, kde hlava musí často převzít kontrolu nad tělem, které už dávno křičí, aby zastavilo. Představ si tu obrovskou zátěž: běžíš dnem i nocí, nohy tě bolí s každým dopadem na asfalt, a přesto tvoje mysl neustále velí udělat další krok. Právě tento nezlomný přístup a schopnost izolovat se od fyzického diskomfortu dělá z tohoto běžce opravdového šampiona. Získal si respekt elitních běžců napříč všemi kontinenty, protože běh na 24 hodin nebo extrémně náročné řecké trasy vyžadují naprosto specifický a nekompromisní trénink. Přináší obrovskou porci inspirace pro každého, kdo někdy uvažoval nad překonáním svých vlastních mentálních či fyzických bariér. Jeho každodenní dril je tvrdým důkazem, že obrovská vytrvalost, systematická práce a nezlomná vůle vždy přinášejí sladké ovoce.
Read also: Tomáš Mikyska: Kariéra, trénink a biatlonové úspěchy; Nikoleta jíchová: Hvězda české atletiky.
Proč je vlastně tento běžec tak výjimečně úspěšný? Jeho obrovské tajemství nespočívá v žádných magických suplementech, tajných metodách nebo zkratkách. Základem je absolutně brutální, neoblomná disciplína a extrémně chytré plánování zátěže. Běžecká komunita velice často debatuje o tom, co přesně dělá šampiona šampionem. Zde máme naprosto jasný a čistý příklad: jde o dokonalou kombinaci gigantického kilometrového objemu a ocelové mentální odolnosti. Pokud chceš dosáhnout výjimečných výsledků na trati dlouhé stovky kilometrů, musíš obětovat obrovskou část svého každodenního osobního pohodlí.
Pro lepší představu o jeho fenomenální konzistenci se podívejme na jeho neuvěřitelné výkony na jednom z nejtěžších závodů planety v Řecku. Tyto výsledky hovoří samy za sebe a jasně ukazují, že nejde o náhodu, ale o dlouhodobě udržitelnou výkonnost:
| Rok závodu | Název a distance | Celkové umístění |
|---|---|---|
| 2016 | Spartathlon (246 km) | 3. místo |
| 2017 | Spartathlon (246 km) | 2. místo |
| 2018 | Spartathlon (246 km) | 2. místo |
| 2021 | Spartathlon (246 km) | 2. místo |
Tento výčet mezinárodních úspěchů má obrovskou informační hodnotu pro pochopení toho, co znamená skutečná sportovní konzistence. Máme tu dva perfektní příklady, které to dokreslují: zaprvé, dokázal opakovaně stát na stupních vítězů v extrémním závodě, který podstatná část startovního pole vůbec nedokončí kvůli vyčerpání. Zadruhé, udržoval si absolutně elitní světovou formu i s postupně přibývajícím věkem, čímž naprosto popírá zavedené biologické bariéry a mýty o tom, že po čtyřicítce jde fyzická výkonnost prudce dolů.
Pokud chceš hlouběji pochopit jeho fungující metodu a přístup, musíš se zaměřit na tyto tři klíčové tréninkové pilíře:
- Tvrdé fázování tréninku: Striktní a nekompromisní střídání obrovských objemových fází s nutným, i když často velmi krátkým a aktivním odpočinkem.
- Precizní závodní výživa: Dokonale propočítaný příjem jednoduchých sacharidů, solí a minerálů během celých 24 hodin nepřetržitého běhu.
- Pokročilý mentální trénink: Schopnost naprosto izolovat fyzickou bolest a soustředit se pouze na další kilometr, krok za krokem, bez ohledu na únavu.
Tyto základní prvky tvoří nedělitelný celek, který nedokáže úspěšně replikovat každý sportovec. Mnoho talentovaných běžců selže hned u prvního bodu, protože běhat dvoufázově při zachování běžného civilního zaměstnání je fyzicky i časově extrémně vyčerpávající proces.
Začátky běžecké kariéry
Každý velký sportovní příběh někde začíná a tento případ není výjimkou. Nikdo není od samotného dětství předurčen k tomu, aby o víkendech běhal stovky kilometrů. Jeho raná cesta ke sportu vedla přes zcela běžné, rekreační aktivity. Zpočátku objevoval kouzlo pravidelného pohybu postupně, stejně jako většina z nás, když se rozhodneme začít hýbat. Nešlo o žádné zázračné vnuknutí nebo okamžité objevení skrytého talentu, ale spíše o postupně a trpělivě budovanou lásku k vytrvalostnímu pohybu v přírodě i na silnici. Rychle zjistil jednu podstatnou věc: čím déle běží, tím lépe se jeho tělo a mysl cítí. Tento přirozený, pomalý vývoj ho logicky vedl k delším a náročnějším tratím. Začínal klasickými maratony, které ale po čase přestaly představovat tu správnou, spalující výzvu, kterou jeho povaha potřebovala.
Vývoj a přesun k ultramaratonu
Absolutní zlom v jeho kariéře přišel ve chvíli, kdy klasický městský maraton o délce 42 kilometrů zkrátka přestal stačit jeho ambicím. Začal aktivně zkoušet různé ultramaratonské distance, které ho lákaly svou náročností. Běhy na 100 kilometrů, vyčerpávající 24hodinové závody na atletickém oválu a nakonec i extrémní horské a dlouhé silniční přeběhy. Byla to formativní doba nekonečného testování, kdy si celé jeho tělo muselo zvykat na zcela nový, brutální typ dlouhodobé zátěže. Tady už nehraje roli primárně absolutní rychlost, ale především maximální ekonomika běhu a efektivita celkového metabolismu. Zjistil, že jeho tělo naprosto perfektně reaguje na extrémně dlouhou, únavnou, ale rovnoměrnou zátěž, což ho v konečném důsledku nasměrovalo přímo k legendárnímu Spartathlonu.
Současný stav a status legendy
Dnes je jeho jméno v atletickém světě obrovským pojmem, který vyvolává respekt. Má za sebou velmi pestrou řadu cenných medailí z Mistrovství Evropy i světa v extrémním běhu na 24 hodin. Postupem času se stal uznávaným mentorem, jasným vzorem pro mladší generace a živým důkazem toho, že česká vytrvalostní atletická škola pevně patří ke světové špičce. Tisíce fanoušků ho denně sledují na sociálních sítích, kde zcela otevřeně sdílí své drsné tréninkové deníky plné neuvěřitelných čísel a uběhnutých kilometrů. Jeho houževnatost neustále fascinuje sportovní fyziology i špičkové trenéry, protože dokazuje, že tělo plně adaptované na ultramaraton dokáže dlouhodobě fungovat jako dokonale promazaný stroj i přes obrovské fyzické opotřebení svalů a kloubů.
Fyziologie špičkového vytrvalce
Když bedlivě sleduješ někoho běžet celých 24 hodin v kuse, nutně tě musí napadnout otázka, jak to vlastně celé funguje z čistě vědeckého hlediska. Vytrvalci tohoto světového kalibru mají naprosto specificky a dlouhodobě adaptovaný kardiovaskulární systém. Jejich srdce dokáže pumpovat krev do tkání mnohem efektivněji a svaly jsou biochemicky naprogramovány tak, aby při zátěži preferovaly primárně tukový metabolismus. Zatímco klasický hobby běžec po třiceti kilometrech rychle vyčerpá své skromné zásoby glykogenu a nekompromisně “narazí do zdi”, u elitních ultramaratonců probíhá zcela jiná biochemická úprava. Jejich zocelené tělo dokáže mnohem lépe přepínat mezi různými zdroji energie. Svalová vlákna typu I (takzvaná pomalá, neboli vytrvalostní) jsou u těchto sportovců masivně hypertrofovaná a maximálně dominantní. To zaručuje dlouhotrvající, opakované svalové kontrakce bez masivního, ochromujícího nahromadění laktátu v krevním řečišti.
Výživa a technické parametry závodu
Běžet stovky kilometrů bez precizního dodání správného paliva zkrátka nejde, tělo by vypovědělo službu. Závodníci tráví doslova dlouhé roky laděním své optimální gastronomické strategie, protože trávicí trakt během extrémní zátěže velice často stávkuje a odmítá přijímat běžnou pevnou stravu.
Zde je detailní pohled na několik vědeckých a technických faktů, které přímo formují špičkový výkon v ultramaratonu:
- Extrémní metabolická flexibilita: Schopnost těla efektivně pálit tuky i při znatelně vyšších tepových frekvencích šetří nesmírně drahocenný svalový glykogen pro závěrečné fáze závodu.
- Precizní hydratační strategie: Udržování optimální hladiny sodíku je naprosto kritické. Hyponatrémie (nebezpečný nedostatek sodíku v krvi) může způsobit fatální kolaps celého organismu.
- Cílená tréninková hypoxie: Běžci velmi často zařazují tvrdé tréninky ve vyšších nadmořských výškách pro přirozené zvýšení počtu červených krvinek a znatelně lepší transport kyslíku, což zvyšuje hodnotu VO2 max.
- Vysoká kadence a ekonomika běhu: Kratší, ale o to častější kroky (často vysoko nad 170 kroků za minutu) výrazně snižují vertikální oscilaci těla a chrání tak kolenní klouby před tvrdými dopady na asfalt.
Tato fascinující vědecká data naprosto jasně ukazují, že moderní ultramaraton je z obrovské části promyšlená vědecká disciplína. Každý pozřený energetický gel, každý doušek iontového nápoje a každé zvolené kilometrové tempo musí být pečlivě předem propočítané. Jakákoliv hrubá chyba znamená okamžité ukončení dlouhého závodu kvůli absolutnímu selhání přetíženého organismu.
Zajímá tě, jak by reálně vypadal tréninkový týden, kdybys chtěl začít budovat obrovskou vytrvalost silně inspirovanou těmi absolutně nejlepšími na světě? Tady máš připravený sedmidenní detailní plán zaměřený na postupný rozvoj základní vytrvalosti a budování železné disciplíny. Tento rozpis pochopitelně není přímo určen k tomu, abys za měsíc uběhl celý Spartathlon, ale jasně ti ukáže tu nekompromisní denní rutinu, kterou vytrvalci musí zvládat.
Den 1: Lehký start a svalová adaptace
Pondělí zásadně věnuj krátkému, vysoce regeneračnímu běhu na zhruba 8 kilometrů. Cílem tohoto tréninku je pouze lehce rozhýbat ztuhlé nohy po náročném víkendu. Zůstaň výhradně v tepové zóně jedna, za žádných okolností se nesnaž zrychlovat, i když se cítíš dobře. Tepová frekvence by měla být natolik nízká, abys mohl naprosto plynule konverzovat bez zadýchání. Tento pomalý pohyb pomáhá k rychlejší regeneraci mikrotraumat ve svalech.
Den 2: Budování celkového objemu
Úterý přináší tvou první delší fyzickou zkoušku. Běž rovných 15 kilometrů naprosto rovnoměrným tempem. Zde už naplno zapojuješ svá vytrvalostní svalová vlákna. Bedlivě se soustřeď na správnou techniku dopadu, ideálně na střed chodidla, a na vzpřímené držení celého těla, i když logicky začneš cítit mírnou únavu v závěrečných kilometrech. Udržení techniky v únavě je klíčové pro prevenci zranění.
Den 3: Výplavový regenerační klus
Středa znamená opět nutné a vítané zvolnění tempa. Běž zhruba 6 až 8 kilometrů, a to velmi volně, klidně na hranici rychlé chůze. Ultramaratonci totiž moc dobře vědí, že umět běžet vysoce pomalu a kontrolovaně je naprosto stejně důležité jako umět běžet rychle. Tento pomalý klus slouží primárně k masivnímu prokrvení unavených svalů a maximálnímu urychlení odvodu nashromážděných odpadních látek.
Den 4: Tvrdší tempový trénink
Ve čtvrtek do plánu konečně zařaď prvky vyšší dynamiky. Naplánuj si celkem 12 kilometrů, z čehož prostředních 6 kilometrů poběžíš ve svižnějším tempu, které je už fyzicky mírně nepříjemné (pohyb kolem tvého anaerobního prahu). Tímto specifickým zásahem aktivně učíš své tělo pracovat se zvýšeným laktátem a výrazně posouváš svou celkovou metabolickou efektivitu na vyšší úroveň.
Den 5: Plnohodnotný aktivní odpočinek
Pátek je oficiální den bez běžeckých bot. Místo tvrdých dopadů zařaď lehkou jógu, důkladné protažení celého těla nebo velmi lehkou, kompenzační jízdu na kole či rotopedu. Zatížené svaly a vazy nutně potřebují čas na své buněčné mikroopravy, abys byl stoprocentně připravený na hlavní, obrovskou víkendovou kilometrovou zátěž.
Den 6: Dlouhý víkendový běh
Sobota je pomyslný zlatý hřeb celého tréninkového týdne. Naplánuj si souvislou trať dlouhou 25 až 30 kilometrů. Tady trénuješ nejen svaly a plíce, ale hlavně svou psychiku a odolnost vůči monotónnosti. Zároveň se učíš jíst a pít za plynulého pohybu. Snaž se maximálně simulovat reálné závodní podmínky, ber si s sebou vyzkoušené energetické gely a dodržuj přesný plán hydratace.
Den 7: Úplná a hluboká regenerace
Neděle je pro vytrvalce naprosto svatá. Následuje nulový sportovní výkon, povolená je maximálně pomalá procházka se psem nebo rodinou. Tělo po nesmírně náročném sobotním dlouhém běhu musí absolutně zregenerovat. Dostatek tvrdého spánku a extrémně kvalitní strava plná složitých sacharidů a bílkovin zajistí, že hned další týden začneš znatelně silnější a odolnější.
Vytrvalostní běh odjakživa přitahuje spoustu zaručených polopravd a nesmyslů z úst laické veřejnosti. Pojďme si ty nejhlavnější z nich rozebrat a nadobro vyvrátit.
Mýtus: Extrémní běhání ti zničí kolena a klouby na zbytek života.
Realita: Pokud člověk běhá dlouhodobě správnou technikou, nosí kvalitní obuv a má vybudovanou dostatečnou svalovou podporu, klouby a vazy se naopak adaptují a zpevní. Odborné výzkumy ukazují, že dlouhodobí běžci netrpí artrózou kolen o nic častěji než běžná, zcela neaktivní populace.
Mýtus: Na úspěšný ultramaraton stačí jen obrovská, nezlomná vůle.
Realita: Silná vůle tě možná dostane na startovní čáru a mírně ti pomůže v hluboké mentální krizi, ale bez tisíců tvrdě naběhaných kilometrů, bezchybné výživy a perfektní logistiky tvé tělo prostě dříve nebo později fyzicky a biochemicky zkolabuje.
Mýtus: Elitní závodníci během závodu nikdy nechodí.
Realita: Dokonce i ti absolutně nejlepší na světě při extrémních stomílových závodech plánovaně přecházejí do rychlé chůze, a to zejména ve strmých, dlouhých kopcích. Strategická chůze masivně šetří energii a pomáhá uklidnit tep pro lepší trávení tuhé potravy.
Mýtus: Vytrvalostní běžci vůbec nepotřebují silový trénink.
Realita: Pevný core (hluboký střed těla) a silově posílené nohy z posilovny jsou naprostou nutností pro udržení perfektní běžecké techniky po mnoha hodinách, kdy nastupuje svalová únava.
Jak dlouho reálně trvá příprava na první ultramaraton?
Většinou to vyžaduje dlouhé roky velmi systematického tréninku, opatrného a pomalého navyšování měsíčních kilometrových objemů a zpevňování šlach.
Kolik kilometrů elitní atlet naběhá za jeden týden?
V té nejtvrdší, vrcholné přípravné fázi před závodem to mohou být hravě i objemy přesahující dvě stě kilometrů týdně.
Co přesně je legendární Spartathlon?
Jde o historický, extrémně prestižní závod z Athén do Sparty, který měří 246 kilometrů a má velmi přísné a nekompromisní časové limity pro průchod kontrolními body.
Může průměrný běžný člověk úspěšně uběhnout 24hodinový závod?
Ano, může, ovšem pouze s patřičnou dlouholetou přípravou, obrovskou časovou obětavostí a výborným, lékařsky potvrzeným zdravotním stavem.
Jaký typ bot obvykle používají ultramaratonci na silnici?
Zpravidla volí silně tlumené, širší modely pro maximální komfort. Často mají během celého závodu předem připraveno více párů různých, mírně větších velikostí kvůli otékání chodidel.
Kolik kalorií se průměrně spálí při 24hodinovém nepřetržitém běhu?
Podle intensity to může být extrémních 10 000 až neuvěřitelných 15 000 kalorií v závislosti na celkové hmotnosti běžce, počasí a závodním tempu.
Jak extrémní běžci účinně bojují se spánkovou deprivací?
Používají přesně dávkované kofeinové gely, neustálé mentální cvičení pro udržení pozornosti a občas volí i taktický, maximálně pětiminutový mikrospánek na trati.
Je nutné při těchto objemech jíst speciální stravu?
Rozhodně ano. Vysoký příjem sacharidů a dostatek bílkovin pro regeneraci je základ. Většina eliťáků striktně hlídá poměr makroživin v každém jídle.
Dá se extrémní vytrvalost kombinovat s rodinným životem?
Je to velmi náročné na osobní time management, ale při vzájemné toleranci a pochopení rodiny to úspěšně zvládá mnoho vrcholových atletů.
Jak důležitý je podpůrný tým během závodu?
Tým neboli support je absolutně klíčový. Podává přesně odměřenou stravu, suché oblečení a poskytuje nenahraditelnou psychickou podporu v momentech nejhlubší krize.
Závěrem lze jednoznačně konstatovat, že vytrvalci jako on přepisují samotnou definici lidsky možného a ukazují cestu ostatním. Pokud tě tento fascinující sportovní příběh namotivoval, nezůstávej jen u čtení. Zkus si ještě dnes obout své oblíbené běžecké tenisky, vyběhni ven na čerstvý vzduch a možná brzy objevíš malý kousek této nezdolné vytrvalosti a odhodlání i sám v sobě. Sledujte úspěchy a další náročné kroky české vytrvalostní špičky a podpořte je v jejich cestě za dalšími světovými rekordy!
