Tereza Voborníková: Hvězda českého biatlonu

21 září, 2026 Tomáš Procházka Biatlon

Tereza Voborníková a nová krev českého biatlonu

Když se řekne český zimní sport, biatlon je jednoznačně na vrcholu popularity. A pokud sledujete dění na bílých stopách, jméno Tereza Voborníková vám rozhodně neuteklo. Tato mladá a talentovaná závodnice představuje přesně tu jiskru, kterou národní tým potřebuje. Přináší na tratě obrovské odhodlání, precizní mušku a neustále se lepšící běžeckou formu. Sledovat její výkony ve Světovém poháru je pro fanoušky fascinující zážitek, protože kombinuje mladistvou dravost s taktickým přemýšlením, které je obvykle vlastní mnohem starším matadorkám.

Biatlon je naprosto nemilosrdný sport. Neodpouští chyby, trestá každé zaváhání na střelnici a vyžaduje absolutní fyzickou připravenost. Tereza Voborníková ukazuje, že má přesně ty správné předpoklady stát se stabilní oporou elitního týmu. Dokáže ustát obrovský psychický tlak, když na ni míří televizní kamery a fanoušci na tribunách tají dech při každém výstřelu. Není to jen o talentu, je to o tvrdé dřině, stovkách hodin strávených na sněhu i na suchu, a o neustálém pilování techniky. Její přítomnost v reprezentačním výběru dává jasný signál, že česká škola biatlonu funguje skvěle a dokáže vychovávat sportovce nejvyšší světové úrovně.

Proč je na trati tak silná

Hodnota, kterou Tereza přináší do závodů, spočívá v její konzistenci. Zatímco někteří závodníci zažívají extrémní výkyvy formy, ona si buduje stabilní základ. Vezměte si například ženské štafety. Tam potřebujete někoho, kdo nezačne panikařit, když foukne vítr, nebo když jí dýchá na záda zkušenější soupeřka. Druhým skvělým příkladem jsou vytrvalostní závody na 15 kilometrů. Tato disciplína vyžaduje obrovskou trpělivost, protože každá chyba na střelnici znamená trestnou minutu. Její schopnost soustředit se na každý jednotlivý terč dělá z těchto dlouhých závodů její silnou zbraň.

Disciplína	Klíčová dovednost	Role v závodě
Sprint (7,5 km)	Rychlost a agresivita	Zisk dobré pozice pro stíhací závod
Stíhací závod (10 km)	Taktika na střelnici	Schopnost postupovat startovním polem
Štafeta (4×6 km)	Týmová stabilita a klid	Udržení kontaktu se špičkou závodu

Její závodní profil můžeme shrnout do několika hlavních bodů, které definují její cestu vzhůru:

Stabilita střelby ve stoje: To je často kámen úrazu mnoha biatlonistů. Srdce buší na maximum a udržet zbraň v klidu vyžaduje mistrovské ovládání těla.
Taktické rozložení sil: Nejde o to přepálit první kolo. Důležité je mít dostatek energie do závěrečného finiše.
Týmový duch: Ve štafetách se dokáže vyhecovat k maximálnímu výkonu a bojovat za zbytek týmu.

Začátky kariéry a první krůčky

Každý profesionální sportovec někde začínal a cesta k biatlonu často vede přes klasické běžecké lyžování. Vrchlabí a Jilemnice jsou tradiční bašty českého lyžování, kde vyrůstají budoucí šampioni. Už od žákovských kategorií bylo jasné, že spojení vytrvalostních předpokladů a klidné hlavy bude fungovat. Juniorské roky jsou obdobím, kdy se láme chleba. Mnoho talentů vyhoří, ale ti nejodolnější se dokážou prosadit na mezinárodní scéně. Zlaté medaile z juniorských mistrovství světa v roce 2022 v americkém Soldier Hollow byly jasným důkazem, že se rodí nová hvězda.

Přechod mezi dospělou elitu

Skočit z juniorského biatlonu přímo do Světového poháru je jako přestoupit z lokálky do rychlíku. Závodnice kolem vás běží o poznání rychleji, střílí přesněji a neodpouštějí žádnou chybu. Adaptační proces trvá u každého jinak dlouho. Zpočátku sbíráte zkušenosti v IBU Cupu, otrkáváte se, zjišťujete, kde jsou vaše limity. Postupné sbírání bodů ve Světovém poháru dospělých ukázalo, že tento náročný krok byl zvládnut s grácií. Každý závod mezi dospělými znamená obrovskou školu, ze které lze čerpat do dalších let.

Současná role v české reprezentaci

Dnes už patří stabilně do A-týmu. Fanoušci i trenéři s ní počítají. Její role se mění z nadějného benjamínka na závodnici, která má reálnou šanci bojovat o první desítku. V týmu panuje skvělá atmosféra, starší závodnice předávají zkušenosti mladším, a díky tomu funguje synergie, která žene všechny kupředu. Zodpovědnost roste s každým dalším úspěchem, ale přesně takhle se rodí skuteční lídři pro budoucí olympijské cykly.

Fyzika a technika běhu na lyžích

Biatlon kombinuje volný styl běhu na lyžích, zvaný bruslení, s jemnou motorikou střelby. Běžecká technika prošla za poslední dekády obrovským vývojem. Dnes jde o čistou fyziku. Odraz musí být absolutně přesný, aby se energie z nohou přenesla do pohybu vpřed a neztratila se v neefektivním prokluzu. Lyže z uhlíkových vláken jsou nesmírně lehké, ale zároveň dostatečně tuhé. Během závodu dosahují sportovci tepové frekvence až 190 úderů za minutu. Udržet ideální úhel skluzu a správné načasování odrazu hůlek při takovém vyčerpání je extrémně náročné. Navíc si závodník celou dobu veze na zádech zbraň o váze zhruba 3,5 kilogramu, která mění těžiště těla.

Umění přesné střelby pod tlakem

Střelba v biatlonu je alchymie. Používají se malorážky ráže .22 LR, obvykle značky Anschütz. Terče pro střelbu vleže mají průměr 4,5 centimetru, pro střelbu ve stoje 11,5 centimetru. Vzdálenost? Přesně 50 metrů. Přidejte si k tomu mráz, sněžení, nárazový vítr a fakt, že se vám mlží brýle.

Sportovec musí před střelbou během pár vteřin snížit tepovou frekvenci.
Výstřel probíhá nejčastěji v pauze mezi vydechnutím a nadechnutím.
Odpor spouště nesmí být podle pravidel menší než 500 gramů.
Kulka opouští hlaveň rychlostí přes 300 metrů za sekundu.
Závodník musí bleskurychle reagovat na vítr a cvakat mířidly (dioptrem) pro korekci.

7denní tréninkový plán: Jak žije elitní biatlonista

Trénink na takové úrovni znamená celoroční odříkání. Připravili jsme přehled toho, jak zhruba vypadá jeden běžný týden v letní přípravě, která je pro zimní úspěchy naprosto klíčová.

Den 1: Vytrvalostní běh a střelba v klidu

Ráno začíná dlouhým během v kopcovitém terénu, často trvajícím 2 až 3 hodiny. Jde o budování základní aerobní vytrvalosti. Odpoledne následuje klidový střelecký trénink, takzvané sušení. Závodník nestřílí ostrými, ale pouze trénuje zaujímání polohy, dýchání a mačkání spouště. Jde o vytvoření svalové paměti.

Den 2: Silový trénink v posilovně

Bez síly v horní polovině těla a pevném středu (core) nelze rychle lyžovat ani stabilně střílet. Trénink zahrnuje těžké dřepy, shyby, práci s medicinbaly a speciální cviky na balančních podložkách, které simulují nestabilitu lyží na sněhu. Důraz je kladen na dynamiku a výbušnost.

Den 3: Intervaly na kolečkových lyžích

Jeden z nejtvrdších dnů v týdnu. Kolečkové lyže na asfaltu jsou v létě nutností. Trenér naplánuje ostré intervaly do prudkého kopce. Cílem je dostat tělo do laktátového prahu, zakyselit svaly a naučit organismus pracovat v extrémním vyčerpání. Tyto tréninky bolí nejvíce, ale rozhodují závody.

Den 4: Aktivní regenerace a protažení

Tělo potřebuje čas na zotavení. Tento den zahrnuje lehký výklus nebo projížďku na kole na vyjetí kyseliny mléčné ze svalů. Následuje jóga, dlouhé statické protahování a často také návštěva fyzioterapeuta či maséra. Regenerace je stejně důležitá jako samotný trénink.

Den 5: Komplexní trénink na střelnici

Konečně se spojuje běh se střelbou. Na střelnici se přijíždí ve vysoké tepové frekvenci. Závodník se učí rychle sundat zbraň, zalehnout a přesně vystřelit. Trenér měří čas od příjezdu na podložku po první výstřel. Každá vteřina ušetřená při manipulaci se zbraní znamená výhodu v závodě.

Den 6: Simulace závodu s vysokou zátěží

Tréninkový závod, často i s ostatními členy týmu. Jede se naplno, počítají se trestná kola. Simuluje se předzávodní nervozita, zkouší se různé vrstvy oblečení a mažou se kolečkové lyže. Jde o test aktuální formy a vyladění detailů před skutečnou sezónou.

Den 7: Úplný odpočinek a mentální příprava

Neděle bývá často vyčleněna pro absolutní odpočinek. Svaly rostou a sílí tehdy, když nepracují. Součástí tohoto dne je i mentální trénink, vizualizace úspěšného závodu, povídání se sportovním psychologem nebo jen čas strávený s rodinou a přáteli pro čistou hlavu.

Mýty a realita o biatlonu

Mýtus: Biatlonisté jsou vlastně pomalejší běžci na lyžích, kteří si to kompenzují střelbou.

Realita: Běžecká úroveň biatlonistů je dnes naprosto srovnatelná se specialisty. Mnoho biatlonistů by bez problémů mohlo závodit ve Světovém poháru v klasickém lyžování, rychlosti na tratích jsou extrémní.

Mýtus: Trefit se do terče s moderní zbraní je snadné.

Realita: Trefit terč velký jako golfový míček na 50 metrů, zatímco vaše plíce lapají po dechu a srdce bije 180 úderů za minutu v mrazivém větru, je jeden z nejtěžších motorických úkonů ve světě sportu.

Mýtus: Mladí talentovaní sportovci začnou okamžitě sbírat medaile mezi dospělými.

Realita: Přechod mezi dospělé trvá průměrně 3 až 5 let. Fyzická a psychická odolnost se musí budovat velmi postupně a opatrně, jinak hrozí rychlé vyhoření.

Kdy se Tereza Voborníková narodila?

Narodila se v roce 2000. Patří tak ke generaci závodníků, kteří na scénu vtrhli v novém tisíciletí a představují budoucnost sportu.

V jakém klubu začínala?

Její domovský klub má silné vazby na Jilemnici, což je tradiční líheň vynikajících českých reprezentantů v zimních sportech.

Jaké jsou její největší juniorské úspěchy?

Absolutním vrcholem její juniorské kariéry bylo mistrovství světa v Soldier Hollow (2022), kde dokázala získat hned dvě zlaté medaile, čímž na sebe strhla celosvětovou pozornost.

Jakou zbraň používá?

Stejně jako drtivá většina startovního pole důvěřuje německé značce Anschütz, která dominuje biatlonovému světu díky své spolehlivosti v mrazivých podmínkách.

Kdo má na starosti její trénink?

Připravuje se pod vedením profesionálního týmu trenérů české reprezentace, kde působí špičkoví odborníci na běh i střelbu.

Jaká je její oblíbená disciplína?

Vzhledem k její trpělivosti a střelecké přesnosti jí velmi vyhovují delší a kontaktní závody, jako je stíhací závod, případně klasický vytrvalostní závod.

Kde obvykle trénuje?

Kromě zahraničních soustředění tráví spoustu času v domácím areálu v Novém Městě na Moravě, který patří k nejlepším biatlonovým centrům na světě.

Fanděte a podpořte český tým

Biatlon je nádherný, nevyzpytatelný a emocemi nabitý sport. Příběhy sportovců, jako je tento, nám ukazují, co všechno lze dosáhnout tvrdou prací a odhodláním. Zůstaňte naladěni na další závody, sledujte rozhovory, radujte se z úspěchů a podpořte naše reprezentanty i tehdy, když se zrovna nedaří podle představ. Sdílejte tento článek se svými přáteli, nalaďte televizory a pojďte fandit českému biatlonu vstříc dalším medailovým žním!